2013. Ustrednimi postavami romanu na pomezi literatury faktu a beletrie jsou solunsti bratri Konstantin a Metodej. Pribeh jejich velkomoravske mise je zde podavan jako soucast historicky verneho ...
Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů: Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas ...
viac..
Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů: Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas je práce po všech stránkách týmová. Na účinkujících jsme se tehdy s režisérem Jardou Kodešem shodli okamžitě. Ukázalo se, že oba myslíme na stejné interprety, a když vzápětí pánové Boris Rösner a Jiří Štěpnička přijali, byla jsem přesvědčena, že je po problémech. Nebylo. Režisér si totiž usmyslel, že tam budu účinkovat i já, coby autorka. Snažila jsem se mu rozumně vysvětlit, že na mikrofon jsem sice jako redaktorka zvyklá, ale sdílet ho se dvěma předními herci Národního divadla, je poněkud jiná káva. Jenže Jarda Kodeš odmítl diskutovat a mně nezbylo, než obrátit se o pomoc k vyšším mocnostem. První natáčecí den jsem si tak plna trémy vzala řetízek s Hórovým okem, špendlík s bohyní Eset, a pro jistotu i prstýnek se skarabeem. A ejhle, jen co nás režisér vzájemně představil, pan Rösner i pan Štěpnička, se okamžitě začali vyptávat: "A to máte přímo z Egypta? A byla jste v pyramidě, a viděla jste, kde pracují naši egyptologové?" Zkrátka ukázalo se, že oba herci propadli Starému Egyptu stejně jako já a moje tréma byla rázem ta tam. Takže, sv. Konstantin a sv. Metoděj prominou, ale staroegyptská kouzla působí, ne že ne. K těm debatám o Starém Egyptě jsme se ostatně o přestávkách
Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů: Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas ...
viac..
Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů: Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas je práce po všech stránkách týmová. Na účinkujících jsme se tehdy s režisérem Jardou Kodešem shodli okamžitě. Ukázalo se, že oba myslíme na stejné interprety, a když vzápětí pánové Boris Rösner a Jiří Štěpnička přijali, byla jsem přesvědčena, že je po problémech. Nebylo. Režisér si totiž usmyslel, že tam budu účinkovat i já, coby autorka. Snažila jsem se mu rozumně vysvětlit, že na mikrofon jsem sice jako redaktorka zvyklá, ale sdílet ho se dvěma předními herci Národního divadla, je poněkud jiná káva. Jenže Jarda Kodeš odmítl diskutovat a mně nezbylo, než obrátit se o pomoc k vyšším mocnostem. První natáčecí den jsem si tak plna trémy vzala řetízek s Hórovým okem, špendlík s bohyní Eset, a pro jistotu i prstýnek se skarabeem. A ejhle, jen co nás režisér vzájemně představil, pan Rösner i pan Štěpnička, se okamžitě začali vyptávat: "A to máte přímo z Egypta? A byla jste v pyramidě, a viděla jste, kde pracují naši egyptologové?" Zkrátka ukázalo se, že oba herci propadli Starému Egyptu stejně jako já a moje tréma byla rázem ta tam. Takže, sv. Konstantin a sv. Metoděj prominou, ale staroegyptská kouzla působí, ne že ne. K těm debatám o Starém Egyptě jsme se ostatně o přestávkách
Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů: Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas ...
viac..
Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů: Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas je práce po všech stránkách týmová. Na účinkujících jsme se tehdy s režisérem Jardou Kodešem shodli okamžitě. Ukázalo se, že oba myslíme na stejné interprety, a když vzápětí pánové Boris Rösner a Jiří Štěpnička přijali, byla jsem přesvědčena, že je po problémech. Nebylo. Režisér si totiž usmyslel, že tam budu účinkovat i já, coby autorka. Snažila jsem se mu rozumně vysvětlit, že na mikrofon jsem sice jako redaktorka zvyklá, ale sdílet ho se dvěma předními herci Národního divadla, je poněkud jiná káva. Jenže Jarda Kodeš odmítl diskutovat a mně nezbylo, než obrátit se o pomoc k vyšším mocnostem. První natáčecí den jsem si tak plna trémy vzala řetízek s Hórovým okem, špendlík s bohyní Eset, a pro jistotu i prstýnek se skarabeem. A ejhle, jen co nás režisér vzájemně představil, pan Rösner i pan Štěpnička, se okamžitě začali vyptávat: "A to máte přímo z Egypta? A byla jste v pyramidě, a viděla jste, kde pracují naši egyptologové?" Zkrátka ukázalo se, že oba herci propadli Starému Egyptu stejně jako já a moje tréma byla rázem ta tam. Takže, sv. Konstantin a sv. Metoděj prominou, ale staroegyptská kouzla působí, ne že ne. K těm debatám o Starém Egyptě jsme se ostatně o přestávkách
