Jedlo predstavuje jednu z antropologických konštánt siahajú naprieč ľudskými dejinami. Aj dnes, keď je v móde tzv. Fusion kuchyne, synteticky spájajúca prvky rôznych národných kulinárskych ...
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch ...
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého ...
viac..
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého preniknutia do cítenia dvoch osamelých ľudí, bez zdanlivej vzájomnej väzby, ktorých napokon spája osud, aby zaplnil medzeru po tragickej, spoločnej smrti im najbližších osôb, o ktorej sa však nemajú možnosť dozvedieť. Jednotlivé obrazy sa vzájomne prelínajú a vytvárajú snovú mozaiku pocitov, túžob a snáh o ich naplnenie, ktorým sa v závere predsa len dostane zadosťučinenia. Poviedka „Až sa zasa stretneme na druhom brehu rieky“ je holdom neobyčajnému priateľstvu muža a psa v podmienkach vojny, ktoré pretrváva aj po tragickej udalosti, pri ktorej pes zachráni vojakovi život. Ich vzájomné puto sprevádza muža aj naďalej a dáva mu zabudnúť na hrôzy vojny a umožňuje mu napokon prerod v nového človeka. Záverečná poviedka „Konečný odpočet priebežného stavu poznania“ zachytáva muža vo fáze života, kedy už jeho vášne pominuli a on sa musí rozhodnúť, čomu dať v živote prednosť. Pomôže mu v tom „osudový sen“ , ktorý rovnako ako aj iné osudové momenty deja sprevádza všetky poviedky v rôznych nadčasových formách. S pojmom šťastie zaobchádza autor veľmi skromne, pretože v každej poviedke sa toto slovo objaví iba jeden raz. Šťastie, ako také, sa však neobjavuje iba v slovách, ale aj symboloch. Sám
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého ...
viac..
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého preniknutia do cítenia dvoch osamelých ľudí, bez zdanlivej vzájomnej väzby, ktorých napokon spája osud, aby zaplnil medzeru po tragickej, spoločnej smrti im najbližších osôb, o ktorej sa však nemajú možnosť dozvedieť. Jednotlivé obrazy sa vzájomne prelínajú a vytvárajú snovú mozaiku pocitov, túžob a snáh o ich naplnenie, ktorým sa v závere predsa len dostane zadosťučinenia. Poviedka „Až sa zasa stretneme na druhom brehu rieky“ je holdom neobyčajnému priateľstvu muža a psa v podmienkach vojny, ktoré pretrváva aj po tragickej udalosti, pri ktorej pes zachráni vojakovi život. Ich vzájomné puto sprevádza muža aj naďalej a dáva mu zabudnúť na hrôzy vojny a umožňuje mu napokon prerod v nového človeka. Záverečná poviedka „Konečný odpočet priebežného stavu poznania“ zachytáva muža vo fáze života, kedy už jeho vášne pominuli a on sa musí rozhodnúť, čomu dať v živote prednosť. Pomôže mu v tom „osudový sen“ , ktorý rovnako ako aj iné osudové momenty deja sprevádza všetky poviedky v rôznych nadčasových formách. S pojmom šťastie zaobchádza autor veľmi skromne, pretože v každej poviedke sa toto slovo objaví iba jeden raz. Šťastie, ako také, sa však neobjavuje iba v slovách, ale aj symboloch. Sám
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého ...
viac..
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého preniknutia do cítenia dvoch osamelých ľudí, bez zdanlivej vzájomnej väzby, ktorých napokon spája osud, aby zaplnil medzeru po tragickej, spoločnej smrti im najbližších osôb, o ktorej sa však nemajú možnosť dozvedieť. Jednotlivé obrazy sa vzájomne prelínajú a vytvárajú snovú mozaiku pocitov, túžob a snáh o ich naplnenie, ktorým sa v závere predsa len dostane zadosťučinenia. Poviedka „Až sa zasa stretneme na druhom brehu rieky“ je holdom neobyčajnému priateľstvu muža a psa v podmienkach vojny, ktoré pretrváva aj po tragickej udalosti, pri ktorej pes zachráni vojakovi život. Ich vzájomné puto sprevádza muža aj naďalej a dáva mu zabudnúť na hrôzy vojny a umožňuje mu napokon prerod v nového človeka. Záverečná poviedka „Konečný odpočet priebežného stavu poznania“ zachytáva muža vo fáze života, kedy už jeho vášne pominuli a on sa musí rozhodnúť, čomu dať v živote prednosť. Pomôže mu v tom „osudový sen“ , ktorý rovnako ako aj iné osudové momenty deja sprevádza všetky poviedky v rôznych nadčasových formách. S pojmom šťastie zaobchádza autor veľmi skromne, pretože v každej poviedke sa toto slovo objaví iba jeden raz. Šťastie, ako také, sa však neobjavuje iba v slovách, ale aj symboloch. Sám
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého ...
viac..
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého preniknutia do cítenia dvoch osamelých ľudí, bez zdanlivej vzájomnej väzby, ktorých napokon spája osud, aby zaplnil medzeru po tragickej, spoločnej smrti im najbližších osôb, o ktorej sa však nemajú možnosť dozvedieť. Jednotlivé obrazy sa vzájomne prelínajú a vytvárajú snovú mozaiku pocitov, túžob a snáh o ich naplnenie, ktorým sa v závere predsa len dostane zadosťučinenia. Poviedka „Až sa zasa stretneme na druhom brehu rieky“ je holdom neobyčajnému priateľstvu muža a psa v podmienkach vojny, ktoré pretrváva aj po tragickej udalosti, pri ktorej pes zachráni vojakovi život. Ich vzájomné puto sprevádza muža aj naďalej a dáva mu zabudnúť na hrôzy vojny a umožňuje mu napokon prerod v nového človeka. Záverečná poviedka „Konečný odpočet priebežného stavu poznania“ zachytáva muža vo fáze života, kedy už jeho vášne pominuli a on sa musí rozhodnúť, čomu dať v živote prednosť. Pomôže mu v tom „osudový sen“ , ktorý rovnako ako aj iné osudové momenty deja sprevádza všetky poviedky v rôznych nadčasových formách. S pojmom šťastie zaobchádza autor veľmi skromne, pretože v každej poviedke sa toto slovo objaví iba jeden raz. Šťastie, ako také, sa však neobjavuje iba v slovách, ale aj symboloch. Sám
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého ...
viac..
Kniha „Tri poviedky o šťastí a zopár veršov-neveršov“ je zaujímavým prepojením poézie a prózy, ktorého nosným prvkom je zvláštny poetický jazyk. Pozostáva z troch poviedok a tridsiatich dvoch básní s bonusom vo forme balady. Úvodná poviedka „Obyčajný dotyk osamelých duší“ dáva možnosť hlbokého preniknutia do cítenia dvoch osamelých ľudí, bez zdanlivej vzájomnej väzby, ktorých napokon spája osud, aby zaplnil medzeru po tragickej, spoločnej smrti im najbližších osôb, o ktorej sa však nemajú možnosť dozvedieť. Jednotlivé obrazy sa vzájomne prelínajú a vytvárajú snovú mozaiku pocitov, túžob a snáh o ich naplnenie, ktorým sa v závere predsa len dostane zadosťučinenia. Poviedka „Až sa zasa stretneme na druhom brehu rieky“ je holdom neobyčajnému priateľstvu muža a psa v podmienkach vojny, ktoré pretrváva aj po tragickej udalosti, pri ktorej pes zachráni vojakovi život. Ich vzájomné puto sprevádza muža aj naďalej a dáva mu zabudnúť na hrôzy vojny a umožňuje mu napokon prerod v nového človeka. Záverečná poviedka „Konečný odpočet priebežného stavu poznania“ zachytáva muža vo fáze života, kedy už jeho vášne pominuli a on sa musí rozhodnúť, čomu dať v živote prednosť. Pomôže mu v tom „osudový sen“ , ktorý rovnako ako aj iné osudové momenty deja sprevádza všetky poviedky v rôznych nadčasových formách. S pojmom šťastie zaobchádza autor veľmi skromne, pretože v každej poviedke sa toto slovo objaví iba jeden raz. Šťastie, ako také, sa však neobjavuje iba v slovách, ale aj symboloch. Sám
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity.Historicky zcela ...
viac..
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity.Historicky zcela bezprecedentní je však skutečnost, že podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2012 poprvé nadměrná konzumace jídla vedoucí k obezitě zabila v celosvětovém měřítku třikrát více lidí než podvýživa. Jsme zde svědky zcela nového trendu spojeného s postupným globálním přechodem od civilizace nedostatku k civilizaci nadbytku, během něhož se z jídla stává ústřední téma i problém.A právě reflexi tohoto fenoménu se věnují původní i překladové beletristické a teoretické texty, eseje a výtvarná příloha nového dvojčísla Labyrint revue pro rok 2014. Z našeho blogu: Z nové Labyrint Revue budou nadšení milovníci dobrého jídla i kvalitní literatury
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity. Historicky zcela ...
viac..
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity. Historicky zcela bezprecedentní je však skutečnost, že podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2012 poprvé nadměrná konzumace jídla vedoucí k obezitě zabila v celosvětovém měřítku třikrát více lidí než podvýživa. Jsme zde svědky zcela nového trendu spojeného s postupným globálním přechodem od civilizace nedostatku k civilizaci nadbytku, během něhož se z jídla stává ústřední téma i problém. A právě reflexi tohoto fenoménu se věnují původní i překladové beletristické a teoretické texty, eseje a výtvarná příloha nového dvojčísla Labyrint revue pro rok 2014.
Jedlo predstavuje jednu z antropologických konštánt siahajú naprieč ľudskými dejinami. Aj dnes, keď je v móde tzv. Fusion kuchyne, synteticky spájajúca prvky rôznych národných kulinárskych tradícií, tvoria jedlo stále jeden zo základov náboženskej, kultúrnej i osobnej identity
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity. Historicky zcela ...
viac..
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity. Historicky zcela bezprecedentní je však skutečnost, že podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2012 poprvé nadměrná konzumace jídla vedoucí k obezitě zabila v celosvětovém měřítku třikrát více lidí než podvýživa. Jsme zde svědky zcela nového trendu spojeného s postupným globálním přechodem od civilizace nedostatku k civilizaci nadbytku, během něhož se z jídla stává ústřední téma i problém. A právě reflexi tohoto fenoménu se věnují původní i překladové beletristické a teoretické texty, eseje a výtvarná příloha nového dvojčísla Labyrint revue pro rok 2014. Autoři čísla (výběr): Roland Barthes, Karla Black, Blanka Činátlová, Mate Dolenc, Jonathan Safran Foer, Bára Gregorová, Václav Hájek, Bodil
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity.Historicky zcela ...
viac..
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity.Historicky zcela bezprecedentní je však skutečnost, že podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2012 poprvé nadměrná konzumace jídla vedoucí k obezitě zabila v celosvětovém měřítku třikrát více lidí než podvýživa. Jsme zde svědky zcela nového trendu spojeného s postupným globálním přechodem od civilizace nedostatku k civilizaci nadbytku, během něhož se z jídla stává ústřední téma i problém.A právě reflexi tohoto fenoménu se věnují původní i překladové beletristické a teoretické texty, eseje a výtvarná příloha nového dvojčísla Labyrint revue pro rok 2014. Z našeho blogu: Z nové Labyrint Revue budou nadšení milovníci dobrého jídla i kvalitní literatury
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity. Historicky zcela ...
viac..
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity. Historicky zcela bezprecedentní je však skutečnost, že podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2012 poprvé nadměrná konzumace jídla vedoucí k obezitě zabila v celosvětovém měřítku třikrát více lidí než podvýživa. Jsme zde svědky zcela nového trendu spojeného s postupným globálním přechodem od civilizace nedostatku k civilizaci nadbytku, během něhož se z jídla stává ústřední téma i problém. A právě reflexi tohoto fenoménu se věnují původní i překladové beletristické a teoretické texty, eseje a výtvarná příloha nového dvojčísla Labyrint revue pro rok 2014. Autoři čísla (výběr): Roland Barthes, Karla Black, Blanka Činátlová, Mate Dolenc, Jonathan Safran Foer, Bára Gregorová, Václav Hájek, Bodil Jönssonová, Christian Kracht, Peter Krištúfek, Elad Lassry, Mark Leckey, Filippo Tommaso Marinetti, Helen Marten, Lubomír Martínek, Petr Měrka, Vladimir Nabokov, Alice Nikitinová, Michel Onfray, Fabio Parasecoli, Yves Petry, Markéta Pilátová, Zója Pírzád, Michael Pollan, Johana Pošová, Matěj Smetana, Víťo Staviarsky, Šimon Šafránek, Meir Šalev, Antonín Tesař, Lydia Zepeda Z obsahu: Nové etice jídla v souvislosti s kritickou analýzou stavu současného potravinářského průmyslu i běžných stravovacích